Prokletí

29. dubna 2014 v 15:13 | maťulka |  food like a beast
Přišla sem k dalšímu poznatku ke "hře s jídlem"...Zjistila sem, že čipsy u mě způsobují neovladatelnou touhu "sežrať" 3 balíčky jenom tak. Pak se to kopí a nabírá na sebe, že otevřu lednici a sežeru všechno co tam je. Když sem ve škole, dá se to zvládnout protože si lednici zaplním normálním jídlem a mám kontrolu nad tím co s ním. Pokud sem na privátu sama, bez spolubydlící, která chodí každý 2. týden....Deto čipsy jsou u mně spouštěčem nekontrolovatelného záchvatu přežrání a následně výčitek svědomí s konečním výsledkem a to se zvracením....



Poslední dobou sem neměla potíže s čipsama, jelikož sem měla půst 1,5 měsíce. Šlo to, nějak se ovládnout....Problém nastal teďkom, kdy půst skončil a já si uvědomila, že je konečně můžu jíst....A taky že jím...Bohužel, výčitky, které způsobují jsou nesnesitelné...Dneska je úspěchem, že už hodinu odolávám koupelně....Další věcí je to, že sem snědla polovinu sáčku a když sem si uvědomila co dělám, odložila sem je....Jenomže nervy houstli, jeden hlásek říkal ať je dojím (i když sem byla plná a bylo mi už špatně), druhý hlásek říkal ať je odložím a sním později (věděla sem, že do hodiny je sežeru všechny) a třetí hlásek říkal ať je spláchnu....Taky vyhrál třetí hlásek. Výčitky z toho, že sem jich tolik snědla a výčitky z toho že sem zbytečně vyhodila peníze za něco co skončilo v trubkách se ve mně mísili a já se snažila udržet si zdravé myšlení.....Návštěvě koupelny sem se nevyhla jenomže jsem tam tak jenom stála a odolávala....Odolala jsem...Zvládla sem to i když sem se na sebe nemohla podívat do zrcadla...Bylo mi ze sebe špatně...A pořád je...

Čipsům se musím obloukem vyhýbat...Je jedno jestli sním jednu nebo celý balíček, vím, že jeto špatně a výčitky přijdou....Stejně to je s pečivem...V hlavě je zafixováno, že z pečiva se nejvíc přibírá...Takže když si dám jeden rohlík, jde to z kopce....Ty výčitky a ty pocity selhání jsou hrozné....Když to půjde ven bude trochu líp akorát tam přijdou výčitky z toho, že sem selhala v tomhle....Pečivu se nedá vyhnout....Jenomže jak naprogramovat myšlení k tomu že pečivo není špatné když každý kousek rohlíku, housky nebo buchtičky ve mě vyvolává paniku...

Jídlo je mým potěšením i prokletím...Když žvejkám mám pocit jako bych polykala písek a automaticky se mi zvedá žaludek...Když cokoli cpu do pusy je mi ze sebe špatně a chce se mi brečet. Spolužačky mě volali k obědu a mě chytila panika. Když jsme se s kámoškou přibližovaly k restauraci měla sem chuť zdrhat. Jak se z toho vymluvit? Řešení přišlo samo. Restaurace byla plná a nebylo kde si sednout. Jeli sme zpět do školy, kde sem si otevřela knihu a s úlevou gumovala mozek...Pocit paniky zmizel, když sem opustila restauraci a sedla si v klidu ve škole...

Když sem sama na privátu, nikdo nezmíňuje jídlo, nejsem nucená odsedět si školní restauraci a jídlo si naplánuju sama, jde to bez problémů. Když přijde spolubydlící (dokonalá modelka, které se neuloží ani kousek tuku) a nakupuje ty sladkosti a všechno možný, když o půl noci otevŕe balíček bonbónů nebo něco jiné, je tu prúser jak hrom....

Co tedy dělat?...Ať se snažím pokaždé selžu a pokaždé při mě tančí výčitky....Proč taková základní, životně důležitá věc ve mě vyvolává takové běsnění?...Do kdy budu kontrolovat jídlo??? A jak z toho ven??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fall fall | 29. dubna 2014 v 22:43 | Reagovat

znám...hrůza.
Měla jsem to takhle u bebe sušenek.
Fakt se toho vyvaruj, dokud se neupevní ten zbytek.
...
Teď už bebe můžu...po několika letech je můžu jíst,
a nejsou z toho záchvaty.
.
Není žádný zaručený recept,je naděje, a je spousta práce, která přinese výsledek.
.
Myslím na tebe. Přeju ti více Světla.

2 maťulka maťulka | 30. dubna 2014 v 0:16 | Reagovat

[1]: DĚKUJI!!!...cením si toho...vím žes to měla hodně těžké a zvládlas to, a pořád zvládáš ať je líp nebo hůř...když budu silná a budu hodně chtít taky to zvládnu...jenom si nejspíš musím projít tzv. "detoxem"...a to je hrozně vyčerpávající...ale já to chci zvládnout...taky přeju hodně ŠTĚSTÍ..:)

3 fall fall | 30. dubna 2014 v 7:59 | Reagovat

..zvládla jak co...skoro každý den probíhají různá nutkání, o jídle to není (to vážně díkybohu už fakt NE-E), ale víš co,
to je pořád něco...
Asi aby člověk nezakrněl nebo já nevím,
přemýšlelas o tom, kde (v čem) máš svoje pevné bodíky Žití?
.
Přeju ti lepší den.
A já jdu také "válčit", tentokrát se svou debilitou,
odjela jsem minulý týden bez zaplacení nájmu,
dneska je posledního, jdu to zaplatit,
ale abych u toho nevypadala jako podvodník, který chtěl původně utéct, a pak se rozmyslel,
toho se bojím (byť vím, že to tak nebude).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama