Duben 2014

Prokletí

29. dubna 2014 v 15:13 | maťulka |  food like a beast
Přišla sem k dalšímu poznatku ke "hře s jídlem"...Zjistila sem, že čipsy u mě způsobují neovladatelnou touhu "sežrať" 3 balíčky jenom tak. Pak se to kopí a nabírá na sebe, že otevřu lednici a sežeru všechno co tam je. Když sem ve škole, dá se to zvládnout protože si lednici zaplním normálním jídlem a mám kontrolu nad tím co s ním. Pokud sem na privátu sama, bez spolubydlící, která chodí každý 2. týden....Deto čipsy jsou u mně spouštěčem nekontrolovatelného záchvatu přežrání a následně výčitek svědomí s konečním výsledkem a to se zvracením....

Nejspíš vadný produkt

26. dubna 2014 v 22:07 | maťulka |  myšlenky
Mám pocit, jako bych zahnívala zevnitř.....

Pomalu vrastala do mého vnitra, zakořenila se a když byla hezky na místě, vyrvala všechno i s vnitřnostmi...
Po nocích tančí kolem mě s radostí a nedovolí mi spát....
Přes den mě doprovází, neustále něco žvaní a nezastaví ji ani hudba ze sluchátka...

Nemám potřebu něco vysvětlovat, proto raději mlčím...
Stejně to má takový efekt jako když vysvětlujete barvy slepému, který se už tak narodil...

Pořád mi ukazuje obraz, se kterým se nestotožňuji....
Jako na běžícím páse ve výrobě, kde se porušený výrobek vyhodí do smetí, slisuje a vyplivne...
Ať řvu jak chci, žádná reakce....

A oni tomu nerozumí a pořád dělají ty samé chyby....Nadále všechno deformují....a já můžu třískat hlavou o zeď a pořád to nemá žádný účinek....

A nejspíš sem já ta, která ničemu nerozumí, zamotala se do křoví a nemohu se prosekat na slobodu....
-----------------
Prý se sny dávno přestali plniť a i když klepeme na jejich brány, nikdo neslyší...Jako apokalypsa a ty vysíláš SOS signál a nikdo nereaguje...
----------------
Je mi na blití ze světa....Nejspíš jsem jenom vadný produkt, chyba systému, že tomu nerozumím a nesdílím to s nima, a potřebuju akutní transplantaci mozku....
................
Někdy mám chuť zmizet z povrchu zemského....To "někdy" se opakuje v kratších intervalech...

Kopec jídla a důvody proč

19. dubna 2014 v 11:20 | ana-perfect |  food like a beast
Rozhodla sem se otevřít dveře bestii zvané jídlo...Skoumání bylo hrozné a bylo problém udržet zdravé myšlení pohromadě...Všechno sem zapisovala, seděla sem na pokojíku a nějak se nejspíš ve mě objevují znaky mizantropie....Za 2 měsíce bylo problémů s jídlem docela dost...Z některých stavů mi vyšel klasický učebnicový případ....Některé neumím vysvětlit vůbec...Jedno vím že jsem nejspíš nebyla dost připravena poprát se s tímhle démonem...Welcome to fucking startline...Způsobilo to víc škody než dobrého...Už znovu nemohu jíst ve školní restauraci a všemožně se snažím vyhnout se udalosti zvané společný oběd...a tak hledám důvody proč ne a rozhodně odmítám koupit si straváče....já to tam neznesu, ti lidi, to jak se na mě dívají, to jestli jím polívku správně, a je mi líto zaplaceného jídla, ze kterého sním leda polovinu a tvářím se jak sem plná....já nemohu jíst před lidma....nemohu jíst před spolubydlící...

Dolů jsou zepsané klasické případy mého šílenství, které probíhalo tak 3x týdně, případy jsou popsány jenom 3....Varování pro Andělíčka...nevím jestli chceš číst nebo ne...je to na tobě, prosím nesuď a neřeš to...jednou to bude dobré...doufám....

slečna Příležitost

17. dubna 2014 v 14:25 | maťulka |  myšlenky
Když sem byla malá, bála sem se Tmy...